Podobu starých Egypťanů pomáhá odhalit 3D modelování

20.6.2014 | Národní muzeum zkoumá kosterní pozůstatky starých Egypťanů. Jeho antropologické oddělení spolupracuje s Českým egyptologickým ústavem FF UK v Praze na archeologických výzkumech v Abúsíru. V této souvislosti odborníci zkoumají i využití 3D modelů v praxi a zejména to, jak jsou využitelné pro terénní práci i pro další zpracování antropologických dat mimo archeologické naleziště.

Lokalita rozprostírající se mezi pyramidovými poli v Gíze a Sakkáře, asi 25 km jihozápadně od Káhiry, byla ve starověku součástí velké nekropole, která přináležela k hlavnímu městu Memfidě. Češi v Abúsíru provádějí výzkumy od roku 1960, kdy zde tehdejší československý egyptologický ústav získal koncesi. Během více než pěti desítek let se jim podařilo učinit několik význačných objevů, jež významnou měrou napomohly v „odkrývaní“ dějin a kultury starověkého Egypta. Mezi ty poslední patří objev hrobového komplexu princezny Šeretnebtej, v němž byly nalezeny dva unikátní soubory soch prvotřídní řemeslné kvality, a v loňském roce hrobka Šepseskafancha, hlavního lékaře Horního a Dolního Egypta, jež byla vyhlášena šestým nejvýznamnějším světovým archeologickým objevem roku 2013. Zmíněné osoby žily v období 5. dynastie, asi 2400 let př. Kr. (Stará říše).

Od roku 2009 se na zpracování kosterních nálezů z této lokality podílí také Antropologické oddělení Národního muzea. V roce 2012 byla tato spolupráce podpořena smlouvou meziFilozofickou fakultou Univerzity Karlovy (Českým egyptologickým ústavem) a Národním muzeem, čímž antropologického oddělení Národního muzea oficiálně převzalo do své kompetence zpracování kosterního materiálu z dané lokality, stejně tak jako archivaci získané dokumentace. Hlavním smyslem tohoto propojení bylo shromáždění antropologických poznatků získaných různými antropology zejména za období posledních dvaceti let a nadále je rozšiřovat o aktuální výzkumy. Za tímto účelem byla v průběhu minulého roku navržená databáze, která je v současnosti plněna osteologickými daty. Již nyní obsahuje záznamy o více než 250 jedincích, z nichž více než polovina je s největší pravděpodobností datovaná do období Staré říše, zejména do 5. a 6. dynastie. Primárním cílem tohoto výzkumu tak není pouze popis a zpracování jednotlivých nálezů, ale snaha dozvědět se více o staroříšské populaci jako celku – kolika let se v průměru dožívali, jaké bylo věkové složení populace, jakými chorobami nejčastěji trpěli, či zda se od sebe lišili jedinci pohřbení v různých hrobových komplexech. Zejména objevy posledních několika let bohaté na kosterní materiál nám umožňují významně rozšiřovat antropologickou sbírku jedinců žijících v období Staré říše.

Náhled na úpravu fotografií a tvorbu modelu lebky vysokého hodnostáře Nefera v modelačním programu (autor Vladimír Brůna)
 

Celý článek si můžete přečíst na Zpravodajském portálu Národního muzea - Muzeum 3000