Víte, že s exlibris můžete procestovat celý svět?

6.8.2014 | A nejen to, s exlibris si můžete vyzkoušet různá povolání, připomenout si významné historické osobnosti a události, nebo si prohlédnout umělecká díla.

A co že je to vlastně exlibris? Zjednodušeně lze exlibris přirovnat k čárovému kódu, kterým jsou označeny knihy ve veřejných knihovnách. Je to tedy označení vlastníka knihy, sloužící ale také k jeho reprezentaci (trochu jako vizitka). Jenže jak vypadá?

Moderní exlibris je grafický lístek malého formátu, nesoucí nejčastěji latinské označení Ex Libris, což znamená „Z knih / knihovny“ a jméno majitele knihy. V dalších národních jazycích například My book (anglicky), Das Buch gehört (německy), Iz knig (rusky), Bibliothéque de (francouzsky), Min bok (norsky).

Náměty exlibris jsou tak rozmanité, jako je život sám. Nejčastěji se zobrazuje povolání majitele (lékař, učitel, horník) nebo jeho zájmy (zvířata, hudba, příroda, náboženské motivy, četba, umění, historie, co si kdo představí). Někdy se náměty vztahují k místu původu majitele (pohledy na města, ulice, krajinu), či označují tematickou část knihovny (z hudebnin, z knih o přírodě, z technické knihovny). Lístek bývá vlepen na vnitřní stranu obálky knihy - přídeští.

Tradice exlibris - neboli označování vlastníka knihy - sahá daleko do minulosti. Tehdy se ale do knih buď vmalovávala, nebo byla v podobě otisku erbu, znaku vtlačena do kožených či pergamenových knižních desek, a pak se nazývají supralibros.

Martin Manojlín. Detail dřevořezu – kombinovaná technika (tisk pomocí alobalu)z roku 1996. Noemova archa.

Celý článek si můžete přečíst na Zpravodajském portálu Národního muzea - Muzeum 3000