Ukrývají Jirušovy bedny totožnost neznámé ženy?

29.10.2014 | Zpráva o tzv. Jirušových bednách, které ukrývají obsah zahalený tajemstvím, a které lze podle závěti otevřít až v roce 2101, rozpoutala před dvěma lety vášnivé debaty. Dohady sice po čase utichly, ale pracovníci Národního muzea nezaháleli a pokračovali v téměř detektivním pátrání po odkazu Bohuslava Jiruše. Jejich práce přinesla nečekané výsledky.

Pracovníci Archivu Národního muzea pečlivě zkoumali všechny archivní dokumenty, které jsou spojené s odkazem Bohuslava Jiruše, lékaře a profesora, který zemřel v roce 1901. Ten, jako starý mládenec, odkázal většinu svého majetku Národnímu muzeu, v němž sám za svého života dlouho působil. „Darovat svůj osobní majetek z pozůstalosti nebylo neobvyklé ani v tehdejší době. Neobvyklý byl spíš požadavek uložit pozůstalost do beden a ty uchovat pod dobu dvou set let“, říká Milena Běličová, vedoucí Archivu Národního muzea, která se pátráním po souvislostech Jirušova odkazu intenzivně zabývala.

Jednou z otázek, která veřejnost zajímala, bylo i to, jak přesně se předměty do beden dostaly. Poté, co Bohuslav Jiruš 16. listopadu 1901 zemřel, byl nejprve proveden soupis veškerého jeho movitého majetku. Dne 3. ledna 1902 se v jeho bytě sešla komise, aby rozhodla, které předměty budou předány rovnou do muzejních sbírek a které budou podle závěti vloženy do dvou dřevěných beden o rozměrech 120x80x70 centimetrů a převezeny do muzejního depozitáře. Zástupci muzea pak přímo na místě předměty do beden uložili a zapečetili je. Vzhledem k tomu, že bedny neplnil ani neuzavíral Jiruš sám, můžeme tedy téměř vyloučit spekulace, že by obsahovaly recept dlouhověkosti, návody na výrobu zázračných léků nebo nebezpečné biologické materiály.

Jirušovy bedny bude možné otevřít až v roce 2101 přesně v den dvousetletého výročí Jirušova úmrtí 

Celý článek si můžete přečíst na Zpravodajském portálu Národního muzea - Muzeum 3000