Věda a výzkum v Národním muzeu

V průběhu roku 2017 realizovali pracovníci Národního muzea rozsáhlou škálu vědeckých aktivit spojených s výzkumnými cíli a projekty institucionální a účelové podpory. V rámci institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (IP DKRVO) řešili zaměstnanci jednotlivých odborných složek celkem 57 výzkumných cílů. Výsledky tohoto výzkumu byly prezentovány mj. v podobě příspěvků nebo posterů na 79 domácích a 49 zahraničních konferencích. Vědecko-výzkumné publikační aktivity vzniklé v rámci IP DKRVO tvořily, podobně jako v předcházejících letech, dominantní část ze všech výstupů hlášených do Rejstříku informací o výsledcích (RIV). Vzrůstající tendenci v počtu a kvalitě každoročně vykazovaných publikačních výsledků dokumentuje mj. vznik více než 90 článků otištěných v prestižních zahraničních impaktovaných periodikách či 16 odborných knih. Dlouhodobě vysokou kvalitativní i kvantitativní úspěšnost na poli vědecko-výzkumné činnosti dokládá Hodnocení výsledků výzkumných organizací, v němž Národní muzeum obdrželo celkem 12 240,19902 bodů při hodnocení 902 výsledků (RIV 2016). V rámci tohoto hodnocení se NM umístilo na 53 místě ze všech 241 výzkumných organizací v České republice.

Velký důraz je již tradičně kladen na popularizaci vědecko-výzkumné činnosti, která má svůj odraz v širokém spektru vzdělávacích a popularizačních aktivit (např. přednášky pro veřejnost, výstupy v médiích, exkurze, workshopy, pedagogická činnost apod.). Za zmínku stojí též tradiční rozvíjející národní i mezinárodní spolupráce instituce zvyšující její povědomí a zapojení v rámci evropských či světových konsorciích, asociacích či platformách. Kromě tradičního vysokého zájmu tuzemských a zahraničních badatelů a vědeckých pracovníků je znatelný nárůst počtu stáží zahraničních studentů na jednotlivých odborných pracovištích Národního muzea.

Národní muzeum potvrdilo v roce 2017 svoji úspěšnost v oblasti získávání a řešení grantových projektů základního i aplikovaného výzkumu. V uvedeném roce realizovali jeho pracovníci celkem 9 projektů Grantové agentury České republiky, ve veřejné soutěži uspěli se ziskem 5 nových standardních projektů s počátkem řešení v roce 2018. V rámci projektů Programu na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II) řešilo Národní muzeum celkem 3 projekty a dále získalo 4 nové projekty s počátkem řešení od roku 2018. V roce 2017 byl též zahájen již 6. dvouletý cyklus interních vědeckých (8) a mezioborových (2) grantů pro zaměstnance NM na podporu rozvoje základního výzkumu základního výzkumu souvisejícího se sbírkovým fondem instituce.

V roce 2017 skončil tříletý mandát dosavadní Vědecké rady Národního muzea, která bude pokračovat v novém složení s novým mandátem od roku 2018. V říjnu 2017 bylo Národní muzeum zapsáno na nový seznam výzkumných organizací vedený od 1. července 2017 pod MŠMT.

Přehled výzkumných cílů IP DKRVO 2017 ke stažení zde.

Projekt aplikovaného výzkumu mimo odborné složky NM – projekt NAKI II

DG16P02M022 (zodpovědný řešitel příjemce – koordinátorka Ing. Petra Štefcová, CSc.; doba řešení: 2016-2020)

Analýza, popis a archivace souborných informací o vlastnostech předmětů kulturního dědictví a využití těchto informací v restaurátorské, konzervátorské a badatelské praxi

Projekt DG16P02M022 je rozvržen na roky 2016 až 2020. Jedná se o konsorciální projekt, na jehož řešení se podílí Národní muzeum, Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Hlavním cílem projektu je navržení a vytvoření systémů pro dokumentaci a analýzu předmětů kulturního dědictví pomocí počítačově podporovaných zobrazovacích a dokumentačních metod (získání maxima informací o předmětech). Funkčnost systémů bude dokumentována případovými studiemi zejména na předmětech z keramických materiálů (klínopisné tabulky ze souboru prof. B. Hrozného, vybrané předměty srovnatelných rozměrů z pálené i nepálené hlíny ze sbírek NpM NM).

Součástí prací je i vytvoření digitálních modelů předmětů, doplňovaných o poznatky z nedestruktivních metod analýzy (např. informacemi o struktuře, topografii a vzhledu vnějšího povrchu a jeho prvkovém složení) a anotovaných metainformacemi (vč. informací obsahového charakteru, získaných formou analýz běžných v humanitních vědách - historická, archeologická, lingvistická, paleografická aj.).