Věda a výzkum v Knihovně Národního muzea
Projekty NAKI
Oba projekty NAKI (PROVENIO – metodika výzkumu knižních proveniencí, Tisky 16. století v zámeckých knihovnách České republiky) byly řádně ukončeny k 31. 12. 2015, ale v průběhu roku 2016 probíhaly přípravy obou týmů na nový, navazující projekt využívající výsledky projektů předchozích. Projekt PROVENIO přitom ještě zasahoval svým jedním výstupem do roku 2016, a sice výstavou v Českém muzeu hudby, nazvanou „Komu asi patřila? Knihy a jejich lidé – sběratelé i nepřátelé“ (4. 12. 2015 – 6. 3. 2016), která byla veřejným vyvrcholením tohoto výzkumného projektu, včetně bohatého doprovodného programu – komentované prohlídky výstavy a exkurze do dvou pražských palácových knihoven Nostické a Kinských, jichž proběhlo celkem 25 a vzbudily velký ohlas.
Výzkumné cíle KNM v rámci IP DRKVO 2016
V roce 2016 pokračoval v KNM výzkum a zpracování rozsáhlého fondu rukopisných zlomků a také postupná rekatalogizace středověkých rukopisů. V listopadu 2016 vyšel další z řady katalogů Rukopisné zlomky Knihovny Národního muzea – signatury 1 D, 1 E a 1 G, který se věnuje zlomkům latinským, německým, českým, církevněslovanským a hebrejským. Na rok 2017 je plánován poslední z řady katalogů, v němž budou zpracovány zlomky signatury 1 K.
Mezi pokračující cíle patří také vydání komentářového svazku k faksimile jednoho z nejvýznamnějších iluminovaných rukopisů ze sbírek Knihovny Národního muzea, Liber viaticu. Rukopis publikace byl v roce 2013 dle plánu odeslán do nakladatelství Academia (partner vydání) a následně v únoru 2015 schválen Ediční radou AV ČR. V průběhu roku 2016 proběhla po nutných závěrečných redakčních úpravách sazba jednotlivých studií, autorské i editorské korektury a v říjnu 2016 sazba rejstříků. Vydání se předpokládá počátkem roku 2017, záleží však na nakladatelství Academia.
Úspěšně byl splněn cíl zpracovat Šafaříkovu knihovnu, jeden z nejvýznamnějších osobních fondů uložených v Knihovně Národního muzea, po tematické stránce. Byla dokončena studie vycházející ze zpracování knihovny zaměřená na jihoslovanské prostředí, především na cenné staré tisky a rukopisy, které jsou součástí Šafaříkovy sbírky a mají význam pro mnoho vědních disciplín, např. pro paleoslovenistiku či studium vývoje českého překladu bible. Dokončená studie byla v roce 2016 zaslána do zahraničního odborného periodika SLOVO (evidováno v databázi SCOPUS) a byla přijata do tisku. V současné době probíhá sazba, vydání se předpokládá v prvních měsících roku 2017.
Na česko-francouzské vztahy byl zaměřen úkol zabývající se studiem knižní sbírky Viléma Gablera, významného knižního celku uloženého v oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea. Výsledkem byl článek sledující přebírání diskurzů o problémech modernizace z francouzského do českého prostředí publikovaný v recenzovaném časopise Sborník Národního muzea, řada C – Literární.
Posledním cílem bylo započít práce na prvních dvou svazcích sebraných spisů novináře Ferdinanda Peroutky. Ty plánuje vydávat nakladatelství Academia a první Peroutkovo novinářské období do roku 1924 bylo svěřeno k ediční přípravě Knihovně Národního muzea. Výzkum zřetelně potvrzuje, že autorská identifikace FP je do roku 1924 extrémně obtížná, protože jde o texty nepodepsané, nebo se šiframi, které je nutno prokazovat. V roce 2016 byl připraven základ pro studii, která je naplánovaná k vydání na rok 2017.
V rámci výzkumu knižních proveniencí v Knihovně Národního muzea v roce 2016 byla kromě někdejší knihovny kapucínského kláštera v Roudnici nad Labem zahrnuta do provenienčního průzkumu nově rovněž knihovna významného českého sběratele Bohuslava Duška (1886−1957). Průzkum knihovny roudnických kapucínů se chýlí ke svému závěru a na polovinu příštího roku je připravován příspěvek do Sborníku Národního muzea C, který má shrnout základní výsledky výzkumu.
2016/49 − Vědecké zpracování dosud nezpracovaných rukopisů a rukopisných zlomků (Mgr. Kateřina Spurná)
2016/50 − Komentářový svazek k faksimile rukopisu Liber viaticus (Mgr. Kateřina Spurná)
2016/51 − Tematické zpracování Šafaříkovy knihovny se zaměřením na chorvatské prostředí (Mgr. Kateřina Spurná)
2016/52 − Česko-francouzské vztahy a knižní sbírka Viléma Gablera (Mgr. Matěj Měřička)
2016/53 − Sebrané spisy Ferdinanda Peroutky (Mgr. Martin Sekera, Ph.D.)
2016/54 − Vědecké zpracování historických proveniencí a moderních knižních fondů (PhDr. Richard Šípek, Ph.D.)
Mezinárodní spolupráce
Poprvé jako člen konsorcia CERL (Consortium of European Research Libraries) vystupovala Knihovna Národního muzea na letošním výročním setkání konsorcia v Paříži (20.–21. 10. 2016). V rámci setkání organizace zmínila ve výroční zprávě konsorcia rovněž dlouhodobou spolupráci konsorcia s Knihovnou Národního muzea. Byly rovněž dojednány další exporty dat z databáze PROVENIO pro databázi CERL Thesaurus. Knihovna Národního muzea získala přístup do uzavřené bibliografické databáze Heritage of the Printed Book Database.
Také další zahraniční vztahy byly založeny na informování o provenienčním výzkumu v Knihovně Národního muzea. O provenienčním zpracování Nostické majorátní knihovny hovořil Richard Šípek na mezinárodní konferenci pořádané konsorciem CERL ve slezské Vratislavi (Old Books and Their Owners, Vratislav 29. 9.−1. 10. 2016 – příspěvek Fragments of the 16th and 17th Century Libraries in the Prague Nostic Library and the University Library Wrocław). S příspěvky dále vystoupil na konferencích: REBIUN-CERL „A coordinated approach to recording and searching provenance records and images: moving forward. Part 2. / Investigación coordinada sobre Procedencias. Hacia el futuro. Parte 2“ (14.–16. 3. 2016) v Salamance, která byla zaměřena na výzkum proveniencí a sdílení výsledků výzkumu prostřednictvím on-line systémů; na konferenci „Early printed books and their owners – the current state of research, catalogues, perspectives“ pořádané konsorciem CERL ve spolupráci se Zakładem narodowy im. Ossolińskich ve Vratislavi ve dnech 28. 9.–1. 10. 2016 vystoupil s referátem „Fragments of the 16th and 17th Century Libraries in the Prague Nostic Library and the University Library Wrocław“. V rámci konference navázal několik nových kontaktů, především s Bibliotekou Śląskou v Katowicích s perspektivou možného společného projektu.
Konference a semináře
Ve dnech 11.–12. Listopadu 2016 byla Knihovna Národního muzea spolupořadatelem literárního kolokvia pod názvem Literární paměť ve středních Čechách, do kterého se zapojily i další vědecké, odborné, muzejní, knihovní a archivní instituce. Výstupem bude sborník příspěvků. Vědečtí pracovníci přednesli celkem 2 příspěvky na zahraničních vědeckých konferencích a 3 příspěvky na domácích konferencích.
Výběr z článků zpravodajského portálu Národního muzea Muzeum 3000
PROVENIO aneb Komu asi patřily?
Jaká tajemství ukrývají staré knihy?
Od Flugblätteru k Šípům: evoluce humoru v česko-amerických novinách ze sbírek Náprstkova muzea