Věda a výzkum v Knihovně Národního muzea
Projekty NAKI
- PROVENIO – metodika výzkumu knižních proveniencí: řešitelé: PhDr. Jaroslava Kašparová; PhDr. Luboš Antonín; Mgr. Sylvie Brodiová, MgA.; PhDr. Iva Bydžovská; Mgr. Michal Dragoun; PhDr. Petra Hesová; Mgr. Rita Ida Kindlerová; Michal Klacek; PhDr. Eva Lachmanová; PhDr. Petr Mašek; PhDr. Věra Menclová; Mgr. Jana Mrkvová; PhDr. Václav Petrbok, Ph.D.; PhDr. Richard Šípek; Mgr. Marta Vaculínová, Ph.D.; doc. PhDr. Petr Voit, CSc.; 2012–2015
Základním úkolem projektu v roce 2015 byla práce na dvou jazykových mutacích monografie „Ex libris… Ex bibliotheca… Knižní sbírky Knihovny Národního muzea a jejich dřívější majitelé“ (v anglické mutaci pod titulem „Ex Libris… Ex Bibliotheca… Book Collections in the National Museum Library and Their Previous Owners“) mapující knižní provenienční celky v rámci knihovních fondů Knihovny Národního muzea a v detašovaných knihovnách ostatních složek Národního muzea. Převážnou část roku 2015 věnoval řešitelský tým přípravě výstavy „„Komu asi patřila?“ Knihy a jejich lidé – sběratelé i nepřátelé“, která probíhala v Českém muzeu hudby od 3. 12. 2015 do 6. 3. 2016. Součástí prací na výstavě byl také výstavní katalog, jehož náklad byl záhy rozprodán a bylo třeba pořídit dotisk. Souběžně s uvedenými aktivitami probíhala také kontinuální údržba databáze vlastníků historických a moderních knižních sbírek PROVENIO a doplňování údajů vizualizujících autoritní záznamy na pozadí GoogleMaps. Excerpce přírůstkových knih byla dovedena až do svého plánovaného konce, tj. do roku 1951. K certifikaci byla podána Vzorová metodika pro využití provenienční databáze k identifikaci odcizených knih pro policii a vyšetřovací orgány. - Tisky 16. století v zámeckých knihovnách České republiky: Oddělení zámeckých knihoven; řešitelé: PhDr. Petr Mašek; PhDr. Luboš Antonín; Mgr. Radim Němeček; 2012–2015
KNM jako spoluřešitel ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a Národní knihovnou.
Projekt ukončen k 31.12.2015. Všechny projektované úkoly jak za rok 2015, tak za celý projekt byly splněny. Zejména byla do tisku připravena a vydána třídílná publikace Tisky 16. století v zámeckých knihovnách České republiky, která kromě úvodní studie zahrnuje úplný soupis tisků 16. století v zámeckých knihovnách spravovaných NM a NPÚ, navíc byla do soupisu zahrnuta knihovna zámku Mikulov. Celkem bylo zpracováno 8 248 tisků, včetně přívazků. Byla zpracovaná metodika preventivní péče o historické knihovní fondy, na níž se spolupodíleli pracovníci Národní knihovny a která poprvé přináší shrnutí základních pravidel péče o historické knihovní fondy ve specifických podmínkách veřejně přístupných památkových objektů. Dále vznikla specializovaná mapa, která poprvé v grafické podobě zachycuje existující zámecké fondy ve vazbě na místo jejich posledního interiérového uložení, tedy i v případě, že se jedná o fondy svozové. Posledním plánovaným výstupem byla výstava Typografické poklady ze sbírek Lichnovských na státním zámku Hradec nad Moravicí.
Interní granty
- Josef Václav Frič – spisovatel, zapisovatel, vypisovatel: Oddělení základní knihovny; řešitelka: PhDr. Petra Hesová; 2015
Předmětem výzkumu jednoletého projektu byl popis knihovny spisovatele Josefa Václav Friče (1829–1890). Původně ucelený a částečně i katalogizovaný fričovský archiv byl rozdělen. Při opakovaném stěhování byl jednak zničen původní katalogizační systém, jednak vyňatá část knih včleněna do Fričovy pozůstalosti, uložené v Památníku národního písemnictví. Část vzácnějších publikací se tedy momentálně nachází v LA PNP, většina ostatních je uložena v depozitáři knihovny NM v Terezíně. V obou případech je navíc kontaminována později přidanými publikacemi a dalším archivním materiálem, který nebyl doposud katalogizován. Cílem projektu bylo především obnovit původní kohezivitu knihovního a rukopisného fondu, revidovat obsah, opravit nepřesnosti původních, starších i novějších katalogů, seznamů a soupisů a na tomto základě, s pomocí doposud neznámých či nově objevených dokladů a dokumentů, nalezených ve fričovském archivu, reinterpretovat nejen pro širší vědeckou a badatelskou obci, ale i v obecném povědomí dosavadní obraz významného vlasteneckého literáta. Projekt měl být završen monografií vydanou ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. Z důvodu vážné nemoci autorky bylo vydání knihy přesunuto na rok 2016.
Cíle dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace
V roce 2015 pokračoval v KNM výzkum a zpracování rozsáhlého fondu rukopisných zlomků a také postupná rekatalogizace středověkých rukopisů. V listopadu 2015 vyšel další z řady katalogů Rukopisné zlomky Knihovny Národního muzea - Signatura 1 B a 1 C (DRAGOUN, Michal [et al]), navazující svým tématem a formou zpracování na katalogy zlomků dokončené v minulých letech. Dokončena a vydána byla také vědecká monografie PhDr. Evy Stejskalové (Počátky novinového zpravodajství a novin v Čechách od 17. století do 40. let 18. století) vycházející z dlouhodobého projektu DKRVO o dějinách novinářství.
2015/52 – Vědecké zpracování dosud nezpracovaných rukopisů a rukopisných zlomků (Mgr. Kateřina Spurná)
2015/53 – Komentářový svazek k faksimile rukopisu Liber Viaticus (Mgr. Kateřina Spurná)
2015/54 – Tematické zpracování Šafaříkovy knihovny se zaměřením na chorvatské prostředí (Mgr. Kateřina Spurná)
2015/55 – Česko-francouzské vztahy a knižní sbírka Viléma Gablera (Mgr. Matěj Měřička)
Mezinárodní spolupráce
V rámci projektu PROVENIO se dr. Šípek zúčastnil pracovního setkání IFLA a CERL, podsekce Rare Book and Special Collections s podtitulem „A coordinated approach to recording and searching provenance records and images: moving forward“, které proběhlo 11. 3. 2015 v londýnském Warburg Institute. Za nejdůležitější z pracovní cesty lze považovat jednání výboru CERL pro výzkum a evidenci provenienčních záznamů, které proběhlo druhého dne a k němuž byl přizván i dr. Šípek, a to přesto, že Knihovna NM není členem CERL. Pracovní jednání, kterého se zúčastnilo přibližně deset odborníků, mělo za cíl navrhnout obecná pravidla pro evidenci provenienčních záznamů s mezinárodní platností.
Dr. Šípek se zúčastnil jednání pracovních skupin evropského projektu Reassembling the Republic of Letters, 1500-1800: COST Action IS1310 (Oxford, 22.-25. 3. 2015), jehož cílem bylo určit pracovní úkoly jednotlivých institucí participujících na projektu. Knihovna NM byla na vlastní žádost zařazena do pracovní skupiny, která se věnuje prozopografickým informacím o členech raně novověké respublica litteraria.
Dne 1. 7. 2015 navštívili pracovníci oddělení rukopisů a starých tisků dr. Kašparová a dr. Šípek žitavskou Christian-Weise-Bibliothek, aby s kurátorem historických fondů této knihovny dr. Uwe Kahlem projednali možnost spolupráce při zpracování provenienčních knižních celků v žitavské knihovně. Předmětem jednání byly především knižní celky a jejich části z pozůstalosti po českých raně novověkých emigrantech.
Ve dnech 9. - 14. 12. 2015 podnikla dr. Kašparová studijní cestu do Paříže s cílem doplnit informace k provenienčně bohemikálním fondům v Bibliothèque Historique de la Ville de Paris. V rámci tohoto knihovního fondu identifikovala dr. Kašparová důležité bohemikální provenienční záznamy V. Hladíka a J. V. Friče. Sondy do katalogu naznačily možnosti dalšího bádání v knižní sbírce patřící J. Cocteaovi a G. Apollinairovi. Dr. Kašparová rovněž projednala vydání příspěvků z konference „Osobnosti česko-francouzské kulturní mediace kolem Hanuše Jelínka (1878-1944)“ s dr. Catherine Servant z Národního institutu východních jazyků a kultur (INALCO).
Zahraniční projekty
- COST Action IS1310: Reassembling the Republic of Letters, 1500-1800: řešitel: PhDr. Richard Šípek
Konference a semináře
V roce 2015 Knihovna Národního muzea spolupořádala 1 mezinárodní konferenci. Vědečtí pracovníci KNM přednesli celkem 4 příspěvky na domácích a 2 příspěvky na zahraničních konferencích.
Domácí i zahraniční konference a semináře Knihovny Národního muzea v roce 2015 ke stažení ZDE