Věda a výzkum v Národním muzeu
Zhodnocení vědecké činnosti
Věda a výzkum patří ke stěžejním oblastem činnosti Národního muzea. Zaměstnanci této výzkumné organizace pracovali v roce 2015 na široké škále výzkumných úkolů a projektů financovaných jak z institucionální, tak z účelové podpory. Podstatnou položku rozpočtu vědeckovýzkumné činnosti představovala institucionální podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (IP DKRVO), v jejímž rámci se pracovníci jednotlivých odborných složek Národního muzea podíleli na 55 výzkumných cílech. Z hlediska projektů financovaných v rámci účelové podpory dále pracovali především na projektech základního výzkumu GA ČR, aplikovaného výzkumu NAKI a na mezinárodních vědeckých projektech. V roce 2015 byla jmenována na tříleté funkční období nová vědecká rada Národního muzea.
Kvalitní publikační činnost udržující si dlouhodobě vysoký standard (odborné knihy, časopisecké studie v prestižních mezinárodních impaktovaných časopisech atd.) zaměstnanců Národního muzea se každý rok pozitivně odráží v průběžném rostoucím počtu bodů přidělených instituci v rámci Rejstříku informací o výsledcích (RIV). Národní muzeum se umístilo na 56. místě z 220 v žebříčku Hodnocení výzkumných organizací v roce 2014 (výsledky zohledňují hodnocené publikační výstupy za pětileté období 2009–2013), který na konci roku 2015 schválila a zveřejnila Rada pro výzkum, vývoj a inovace. V roce 2015 bylo publikováno více jak 260 publikačních výstupů, z nichž převážná většina vznikla v rámci výzkumných cílů DKRVO. Velké množství výsledků základního i aplikovaného výzkumu bylo dále prezentováno prostřednictvím přednášek, referátů a posterů na seminářích a konferencích pořádaných v České republice i zahraničí.
Důležitým cílem Národního muzea je také popularizace výsledků vědecko-výzkumné činnosti směrem k široké veřejnosti. Pracovníci popularizují výsledky své vědecké práce v rámci výstupů populárně-vědeckých projektů (EU, OPVK, NAKI), výstav, expozic, vedou přednášky určené pro zájemce z řad veřejnosti, poznatky svého výzkumu dále zpřístupňují prostřednictvím vystoupení v médiích nebo článků ve webovém prostředí (např. na zpravodajském portálu Muzeum3000).
V rámci organizační struktury Národního muzea spadá problematika vědy v rámci oddělení vědeckého tajemníka pod odbor náměstka pro centrální sbírkotvornou a výstavní činnost, jehož pracovníci řešili v roce 2015 mj. jeden z projektů NAKI „Jednotný modulární systém dálkového on-line sledování environmentálních charakteristik depozitářů a expozic“.
V roce 2015 řešili pracovníci Národního muzea 10 projektů GA ČR a 6 projektů NAKI (z toho 1 v rámci udržitelnosti). V rámci veřejné soutěže GA ČR získalo Historické muzeum v pozici uchazeče projekt „Národní muzeum v éře Československa“ (realizace 2016–2018), jehož cílem je zpracovat dějiny této důležité paměťové a vědecké instituce v éře samostatného Československa (1918–1993). Instituce uspěla také ve veřejné soutěži na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity (NAKI II), v níž získala 3 projekty s dobou řešení od roku 2016. V roce 2015 byl dále zahájen nový dvouletý cyklus (2015–2016) interních grantů, jejichž cílem je podpora základního výzkumu souvisejícího se sbírkovým fondem instituce a prioritou mladí badatelé. Vedle těchto standardně udělovaných interních vědeckých projektů (10) byly poprvé uděleny také 2 interní mezioborové projekty (vzdělávací, výzkumné), jež mají pomoci podpořit a prohloubit mezioborovou spolupráci mezi jednotlivými odbornými složkami Národního muzea.
Analýza Vědy a výzkumu 2010–2014
V roce 2015 Národní muzeum uskutečnilo rozsáhlou Analýzu vědy a výzkumu NM za roky 2010–2014. Mezi sledované oblasti patřila publikační a ediční činnost, zahraniční spolupráce, projektová, konferenční, výstavní a badatelská činnost a činnost v oblasti popularizace vědy. Analýza byla strukturována na základě plánovaných cílů koncepce výzkumu a vývoje NM (VaV NM) 2005–2014 a vytvořena jako podkladový materiál pro novou koncepci VaV NM 2016–2020, která bude zveřejněna v první polovině roku 2016.
Z hlediska hodnocení publikačních výsledků v Rejstříku informací o výsledcích VaVaI (RIV) měl bodový zisk Národního muzea vzestupnou tendenci – na základě posledního zveřejněného Hodnocení výsledků výzkumných organizací za roky 2009 až 2013 získalo NM v roce 2013 12007,847 bodů oproti 3557,285 bodům v roce 2009. V tomto období také zaměstnanci Národního muzea publikovali 261 výsledků ve spolupráci se zahraničním partnerem.
V letech 2010–2014 v rámci vlastní edice Národní muzeum vydalo 92 neperiodických publikací. Ve stejném období zaměstnanci Národního muzea spolupracovali celkem se 172 zahraničními institucemi, pracovali na 117 projektech, 835 krát vystoupili na konferencích s vlastním příspěvkem a podíleli se na 1437 aktivitách souvisejících s popularizací vědy. Ve stejném období Národní muzeum zpřístupnilo své sbírky pro 9796 domácích i zahraničních badatelů a uspořádalo celkem 406 výstav.
Analýza potvrdila, že věda a výzkum v Národním muzeu jsou významnou součástí, která se propojuje s téměř všemi aktivitami instituce.
Analýza vědy a výzkumu za roky 2010–2014 ke stažení ZDE
Seznam výzkumných cílů Institucionální podpory Dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace (IP DKRVO) ke stažení ZDE
Projekt NAKI
Jednotný modulární systém dálkového on-line sledování environmentálních charakteristik depozitářů a expozic
Odbor náměstka pro centrální sbírkotvornou a výstavní činnost
Zodpovědný řešitel: Ing. Petra Štefcová, CSc.
Další řešitelé: Národní muzeum – Ing. Michal Pech, Mgr. Michael Kotyk, PhDr. Eva Paulová, Ing. Irena Kadeřábková
ÚTAM AV ČR, v. v. i. – Ing. Jaroslav Valach, PhD., Ing. Karel Juliš, Ing. Jiří Frankl, PhD., Ing. Marek Žďárský, Mgr. Veronika Petráňová, Ing. Milan Svoboda, Bc. Markéta Jehličková, Ing. Ondřej Vála, Ing. Miloš Černý
2012–2015
Projekt NAKI DF12P01OVV027 probíhal v letech 2012 až 2015 jako konsorciální projekt Národního muzea a Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i. Projekt byl zaměřen na vývoj systému dálkového monitorování předmětů kulturního dědictví prostřednictvím on-line záznamu a zpracování environmentálních charakteristik depozitářů a expozic situovaných v památkových objektech, muzeích, galeriích, archivech nebo knihovnách.
Obecným cílem projektu bylo zvýšení ochrany předmětů kulturního dědictví před působením negativních faktorů, jako např. nevhodnými klimatickými parametry prostředí, přítomností těkavých organických látek (VOC) nebo biologickými škůdci.
Výsledky
Kromě celé řady publikačních a prezentačních výstupů doma i v zahraničí bylo v roce 2015 uplatněno a poskytovatelem podpory (Ministerstvo kultury ČR) schváleno i několik aplikačních výsledků, např. výsledek typu Zpoloprovoz, (tj. systém demonstrující propojení mezi sběrným serverem, jednotkami v lokalitách a mobilním uživatelským terminálem) nebo typu Gfunk (funkční vzory bio- a foto- senzorů). Uvedené výsledky jsou využívány nejen v Národním muzeu, ale byly předány do užívání i jiným institucím (Centrum stavitelského dědictví v Plasích, NTM). V roce 2015 byla rovněž vypracována a MK ČR certifikována „Metodika sledování a hodnocení světelných parametrů a biologických indikátorů vnitřního prostředí depozitářů a expozic“ (výsledek typu Nmet). Se všemi konkrétními výstupy projektu byla pak v říjnu 2015 seznámena širší odborná veřejnost na workshopu uspořádaném v prostorách v prostorách Českého muzea hudby NM.
Fotogalerie
Senzor pro sledování škůdcůPro sledování výskytu škůdců ve sbírkách byl vyvinut senzor vybavený jednoduchou kamerou, který v pravidelných intervalech snímá stav lepové pasti umístěné v depozitáři. Stojan kamery je vyroben na 3D tiskárně |
Senzor sledující klimatické podmínkyPro sledování podmínek při transportu předmětů byly vyvinuty samostatné senzory, které zaznamenávají klimatické podmínky (teplotu, relativní vlhkost, tlak), polohu (GPS souřadnice) a zrychlení, jakému je předmět vystaven. Ze záznamu je možné mimo jiné vyčíst, kdy a kde byl předmět vystaven nárazům a jak dobře je chráněn transportním obalem |
