Činnost Knihovny Národního muzea
Sbírky Knihovny Národního muzea zapsané do Centrální evidence sbírek tvoří necelé jedno procento z celkového množství jejích fondů. Určité činnosti jednotlivých oddělení se proto prolínají se správou fondů knihovních (evidovaných podle Knihovního zákona) a fondů zámeckých knihoven (evidovaných podle Zákona o státní památkové péči). Nejmenší část fondu spadá pod Archivní zákon. Tzv. čistá sbírková činnost patří pod oddělení rukopisů a starých tisků. V Centrální evidenci sbírek má převážnou většinu svých fondů také oddělení knižní kultury. Třetím centrem sbírkové činnosti je oddělení základní knihovny spravující knižní celky významných osobností, o nepatrné množství sbírek považovaných spíše za vzorek obrovského fondu periodických tisků se stará oddělení časopisů. Heterogenitu rozdílné evidence zceluje společné užívání pracovišť a depozitářů knihovny, konzervátorská dílna, hlavní elektronický evidenční systém Verbis doprovázený menšinovým a především sbírkovým systémem Heritage a Quarx – který bude ovšem nahrazen Verbis. Sbírková a nesbírková oddělení propojují dále badatelské služby, jejichž standard vyplývá ze statutu Knihovny Národního muzea jako veřejné knihovny, dále vědecko výzkumné a výstavní aktivity překračující umělé evidenční členění fondů. Právě výzkum a výstavy byly v roce 2015 nejzřetelnější veřejnou vizitkou knihovny. Výzkumné projekty v programu NAKI – Provenio a Tisky 16. století v zámeckých knihovnách byly po čtyřech letech dokončeny a součástí jejich završení byly i úspěšné výstavy. Zpráva o činnostech a úkolech Knihovny Národního muzea v roce 2015 pokračuje v kapitole Péče o knihovní fondy.
Akviziční činnost
Oddělení rukopisů a starých tisků bylo v roce 2015 obohaceno nákupem dvou tisků za peníze Národního muzea. Kniha Aphthonii Sophistae Progymnasmata (Köln, 1614) byla nabídnuta panem Jiřím Loulou z jeho soukromého vlastnictví. Hlavním důvodem k akvizici byla vazba knihy, jejíž vnější pokryv tvoří zlomek rukopisu Moralií Řehoře Velikého psaný karolínskou minuskulou, jehož vznik datoval dr. Dalibor Havel do první třetiny 9. století na území Bavorska. Tato tisková akvizice se tak řadí mezi nejstarší rukopisné památky Knihovny Národního muzea.
Druhým nákupem byl bohemikální starý tisk Chléb každodenní. Aneb spůsob pobožnosti. Bohu v trojích osobách jednomu se klaněti (Praha, 1723). Tisk byl odkoupen od vedoucího oddělení zámeckých knihoven PhDr. Petra Maška, který jej nejprve zakoupil od prodejce přes internetový aukční portál Aukro z důvodu nebezpečí z prodlení. Jedná se o knihopisný unikát, tedy jediný exemplář daného vydání v českém jazyce, a jeho akvizice je tak zcela v souladu s bohemikálním sbírkotvorným programem Knihovny Národního muzea.
Fondy oddělení knižní kultury byly doplněny především nákupem souboru ilustrací, exlibris, archiválií, příležitostné grafiky, štočků, novoročenek, volné grafiky z pozůstalosti Petra a Ivana Dillingerových. Významnou akvizicí byl i nákup dvou ilustrací (pérovek) Zdeňka Buriana ke knize Purkyně ve Vratislavi (1953, 1959) – záhlaví kapitol Básník a vědec a O buněčné nauce a pražském sjezdu přírodovědců tisky. Knižní fond Bibliofilie byl rozšířen o soubor třinácti bibliofilských tisků z let 1910 až 1990, které zacelily starší ztráty ve fondu. Tento fond byl rozšířen i o nejnovější bibliofilskou produkci z Ateliéru Krupka, nakladatelství Teapot, Academia a Papírenské manufaktury Velké Losiny (celkem sedm knih). Z divadelního oddělení Historického muzea bylo do fondů Kuplety a šlágry a Varia převedeno třináct drobných tisků. Do doprovodné dokumentace byly zařazeny české a zahraniční pozvánky a novoročenky, soutiskové šablony exlibris Jaroslava Hořánka a dublety exlibris z osobního fondu Františka Koblihy.
Preventivní ochrana a ošetření sbírek
V dezinfekční komoře v Terezíně II pokračovala očista sbírek převezených ze zrušeného Muzea knihy ve Žďáře nad Sázavou. Táž procedura byla určena pro část z knižního fondu převzatého Knihovnou Národního muzea z Muzea dělnického hnutí, který byl v původním místě uložení zasažen vodou a plísněmi.
Průběžně byla kontrolována teplota a vlhkost v klimatizovaných depozitářích oddělení rukopisů a starých tisků v Terezíně, jejichž systém vzduchotechniky prošel tzv. optimalizací výkonu. Ve spolupráci s Ing. Michalem Pechem z oddělení péče o sbírky byly instalovány nové dataloggery do pražských palácových knihoven (Palác Kinských a Nostický palác), které umožňují sledování klimatických hodnot v reálném čase online.
V oddělení knižní kultury pokračovalo systematické přemisťování sbírek dokladů k vývoji knižní kultury do nekyselých ochranných obalů, především u nakladatelských archivů, kramářských tisků a modliteb. Knižní fond M. Novotného byl kompletně umístěn do nekyselých obalů. Podařilo se konzervovat a částečně restaurovat sbírku polygrafických a knihařských strojů v Ústředním depozitáři v Terezíně. Díky Vyšší odborné škole grafické v Hellichově ulici v Praze byl restaurován soubor kolorovaných kreseb z počátku 20. století, dále pak kramářské tisky, modlitby a drobné tiskoviny z 19. století. Restaurátorská pracoviště Historického muzea provedla restaurování pracovního stolu Jakuba Arbesa, unikátních liter z bratrské tiskárny v Kralicích nad Oslavou z 16. století a historických štočků původně vystavených v Muzeu knihy.
Konzervátorská dílna Knihovny Národního muzea pracující snad už poslední rok v nevyhovujících podmínkách detašovaného pracoviště v pražské čtvrti Žižkov se pracovně zaměřuje především na fondy oddělení rukopisů a starých tisků. Její pracovníci komplexně zrestaurovali 9 svazků starých tisků a 3 rukopisy. Konzervační zásah byl proveden na 37 svazcích starých tisků a 5 rukopisech. Přibližně 40 svazků restaurovali pracovníci dílny ambulantně v terezínském depozitáři. Restaurovány a nově adjustovány byly rukopisné zlomky v celkovém počtu 32 kusů. Mechanicky očištěna a opatřena vhodným ochranným pouzdrem byla rukopisná tóra. Vznikly 4 knižní makety pro výstavní účely. Pro oddělení základní knihovny bylo komplexně restaurováno 32 knižních svazků a konzervováno 34 svazků. Pro oddělení novin a časopisů bylo komplexně restaurováno 9 svazků. Částečná konzervace a mechanická očista proběhla na čtyřech sbírkových předmětech z Památníku národního písemnictví. Kromě této odborné činnosti se pracovníci dílny účastnili instalací výstav a poskytli odborné vedení praktikantce z Univerzity Pardubice.
Odborná správa sbírek
Do skladby podsbírek Knihovny Národního muzea přibyla nová podsbírka pod názvem 25. jiná – knižní celky, ve které budou soustředěny knižní fondy oddělení knižní kultury (knižní celky a knihovny osobností se vztahem ke sbírkám oddělení), především převedením z podsbírky 18. knihy. Z oddělení základní knihovny Knihovny Národního muzea do oddělení knižní kultury byl majetkově převeden soubor historického nábytku, pocházející z pracoven českých spisovatelů a nakladatelů. Záznamy z databázového systému JanusArchiv byly převedeny do databázového systému Heritage, který je uživatelsky přívětivější. Proběhla rekatalogizace a katalogizace další části sbírky moderní ilustrace a exlibris. Byla zahájena katalogizace fotoarchivu Josefa Váchala. Uskutečnilo se také zpracování větší části fondu Modliteb z tzv. staré zásoby a pokračovalo se v evidenci kramářských písňových tisků z pozůstalosti sběratele Rudolfa Hlavy. Byla dokončena rekatalogizace knihovního fondu Gelasius Dobner převezeného v roce 2014 z bývalého Muzea knihy. Dále byly v oddělení rukopisů a starých tisků zpracovávány záznamy z kartotéky proveniencí, které byly dále propojovány s relevantními starými tisky a informacemi o dřívějších vlastnících knih a ukládány do systému Verbis.
Daří se dodržovat kvóty ročních inventarizací, přičemž podsbírky – 18. knihy, 19. písemnosti a tisky a 25. Jiná - časopisy byly již kompletně zinventovány a započaly nový inventarizační cyklus.
Dokumentace sbírek
Dokumentace sbírek se v KNM provádí především cestou jejich digitalizace, která plní v případě papírových a pergamenových médií skenovaných originálů zpřístupňovací i ochrannou funkci současně. Každoročně se na knihovní i sbírkové skenování vyčleňuje určitý objem peněz jako spoluúčast pro digitalizační projekt VISK (Veřejné informační služby knihoven). Pro sbírky a program VISK 6 bylo určeno 39 000,- Kč, což stačilo na získání státní dotace 91 000,- Kč k externí digitalizaci vzácných rukopisů KNM, které jsou poté zveřejňovány v portálu Manuscriptorium. Masivní digitalizace sbírek byla provozována i na vlastních digitalizačních pracovištích KNM.
Digitalizace sbírek oddělení knižní kultury v roce 2015 proběhla za výrazného využití účastníků dobrovolnického programu Národního muzea. Na portálu eSbirky.cz se podařilo vystavit velké soubory ilustrací (tvorba A. Kašpara, Z. Mézla, A. Scheinera, J. Hodka, L. Jiřincové a dalších), exlibris (tvorba J. Váchala, E. Orlika, V. Pařízka) a nakladatelské reklamy. Také se zde vystavil soubor kompletně digitalizovaných bibliofilských tisků od Josefa Váchala (20 ex libris Josefa Váchala, pamětní kniha Josefa Váchala) a Ludvíka Bradáče (Bibliofilské knihy 1909 – 1929, Sešit knihařových poznámek). V květnu byla na portálu eSbirky.cz spuštěna virtuální výstava Svět knihy, zaměřená na historickou a současnou nakladatelskou reklamu. Na rok 2015 vznikl z ukázek nakladatelské reklamy KNM knihovnický stolní kalendář pod názvem Česká kniha v reklamě (1791–1948). Proběhl i export dalších dat (záznamy o sbírkových předmětech ve fondech Ilustrace a Exlibris) do celostátního portálu Badatelna.eu.
Probíhala také kontinuální údržba databáze vlastníků historických a moderních knižních sbírek PROVENIO a doplňování údajů vizualizujících autoritní záznamy na pozadí GoogleMaps.
Badatelský servis
Provoz služeb pro veřejnost zajišťuje v oblasti sbírkových fondů oddělení služeb KNM v hlavní studovně v Nové budově NM, v Terezíně a na Zámku Zbraslav. Provoz studoven je omezen z důvodu povinně prováděné inventarizace přestěhovaného fondu z historické budovy NM a deponováním fondů KNM na několika místech. Studovna v Nové budově, která slouží zároveň i pro badatele Historického muzea, byla otevřena jeden den v týdnu, ale v roce 2015 byla několik měsíců uzavřena z důvodu rekonstrukce Nové budovy NM. Pro sbírky uložené v ÚDT II.v Terezíně je tamní studovna otevřena dva dny v týdnu, studovna na zámku Zbraslav se využívá pro fond Obrození a výpůjčky knih velkých formátů ze základního fondu KNM.