Výstavní činnost a kulturní aktivity Nové budovy Národního muzea

Výstava Smrt

Upoutávka k v výstavě Smrt.

(20. 3. 2015–6. 1. 2016)
Díky výstavě Smrt si návštěvníci Nové budovy Národního muzea mohli prohlédnout unikátní exponáty, které představují smrt jako odvěkou a nedílnou součást existence všeho živého. Vedle sebe byly vystaveny předměty jako je desítky miliónů let stará čelist šelmy z období třetihor, staroegyptská mumie malého dítěte, nebo popravčí meč z roku 1720.
Na jedné straně je smrt v dnešní době spíše vytěsňována na okraj společenského vědomí, na straně druhé je zlehčována v populární kultuře ve formě akčních filmů či počítačových her. I proto vznikla tato výstava; k připomenutí dalších podob a stránek, které smrt má.

Více informací o výstavě Smrt naleznete zde.
 

Výstava Smrtelné slasti

(20. 3. 2015–21. 6. 2015)
Výstava Smrtelné slasti, jež výmluvně nese označení 18+, vymezuje prostor k úvahám o rozporuplnosti našeho chování ve světě uměle vyvolávaných psychických a fyzických zážitků. Pozornost návštěvníků jistě upoutá dýmka generála Windischgrätze, staré pornografické ilustrace, ale také šokující ukázky krajních následků závislostí, například plíce postižené rakovinou nebo játra alkoholika.

Více informací o výstavě Smrtelné slasti naleznete zde.
 

Expozice Archa Noemova

Zoologická expozice Archa Noemova uvádí návštěvníky Nové budovy Národního muzea do fascinujícího světa živočichů, kteří obývají nebo obývali naši planetu. Expozice je soustředěna především na obratlovce a v širokém záběru představí rozmanitost jejich druhů a životních forem. Současně si ale všímá i aktuálních otázek ohrožení a ochrany celé světové fauny, na které upozorňuje i samotný název. Návštěvníci se tak i po dobu rekonstrukce Historické budovy Národního muzea mohou setkávat s oblíbenými exponáty. Zblízka si mohou opět prohlédnout například ledního medvěda Alíka z pražské ZOO, losa evropského, který je považovaný za jednoho z prvních losů na našem území po několika stech letech, nebo prase savanové, jež bylo vystaveno na africké výstavě Emila Holuba už v roce 1892. Expozice provede návštěvníky přes soutěsky a horské vrcholy, po ostrovech Karibiku či Madagaskaru, tajuplným podmořským světem, severskými pastvinami i dalšími kouty naší planety, které obývají nebo obývali nejrůznější tvorové.

Více informací o expozici Archa Noemova naleznete zde.
 

Výstava Jak se bude jmenovat

(27. 5. 2015–18. 10. 2015)
Výstava atraktivní formou přiblížila témata, která se zabývají názvoslovím a systematikou v přírodních vědách. Kromě toho objasnila význam typových sbírkových předmětů, tedy jednotlivých exemplářů živočichů, rostlin či jiných organizmů, podle kterých byl vědecky popsán konkrétní druh. Výstava prezentovala jednotlivé nejvzácnější typové předměty ze sbírek Národního muzea či jejich 3D modely a rekonstrukce a způsoby jejich ukládání v depozitářích. Ukázala, jak objevování nových druhů přispívá k poznání biodiverzity a k ochraně druhů i biotopů. Návštěvníkům se zároveň nabídl pohled do současného výzkumu jednotlivých přírodovědeckých oddělení Národního muzea.

Více informací o výstavě Jak se bude jmenovat naleznete zde.

Výstava Husovské unikáty ze sbírek Národního muzea (1415–2015)

(5. 6. 2015–12. 7. 2015)
Výstava připomněla 600. výročí upálení Mistra Jana Husa. Upozornila nejen na význam Husovy osobnosti, ale zaměřila se také na Husův odkaz, který lze nalézt především v rovině náboženské a mravní. Ve dnech 5.–8. 6. byl v rámci výstavy po několika letech opět zpřístupněn nejcennější exponát – originál Jenského kodexu. Unikátní rukopis s vyobrazením Mistra Jana Husa představuje významnou památku nejen staročeské literatury a jazyka, ale i českého historického vědomí. Po nahrazení originálu faksimilií si jej mohli návštěvníci prohlédnout v digitalizované podobě. 
Mezi dalšími předměty, z nichž některé byly vystaveny vůbec poprvé, vynikala pestrobarevná vitráž s výjevem upálení Jana Husa a osmi šlechtickými erby z přelomu 17. a 18. století. Zrakům veřejnosti dosud zůstávala skryta také přípravná studie německého malíře Karla Friedricha Lessinga k jeho proslulému oleji Husitské kázání z roku 1836. Postavu Mistra Jana Husa přiblížily i autentické předměty z Mistrova vězení nebo dobové rukopisy jeho děl. Prostřednictvím mincí byla reflektována také každodennost českých zemí a jejich obyvatel ve středověku.

Více informací o výstavě Husovské unikáty naleznete zde.

Cyklus komentovaných prohlídek k výstavě Husovské unikáty:
Jenský kodex a jeho místo v českých dějinách, Mgr. Kateřina Spurná, 6. 6. 2015
Jenský kodex a jeho místo v českých dějinách, Mgr. Kateřina Spurná, 8. 6. 2015
Dvě památky z Husova vězení v Kostnici a jejich historie, PhDr. Dana Stehlíková, CSc., 15. 6. 2015

Výběr z článků zpravodajského portálu Národního muzea Muzeum 3000

Výstava Smrtelné slasti ukáže, jak lehké je podlehnout

Toxikomanie, prostituce, sexualita včetně jejích deviantních podob a jejich dopad na lidský život. To jsou témata, která poodhalí výstava Smrtelné...

Jak se bude jmenovat?

Pro zájemce o přírodní vědy otevírá Národní muzeum novou výstavu s názvem Jak se bude jmenovat? Na návštěvníky čeká nejen spousta zajímavých...

Vyhynulý velescink vystřídal vakovlka

Expozice Archa Noemova dočasně představuje také vzácné exempláře vyhynulých živočichů. Jako první byl představen vakovlk, kterého nyní nahradil...

Fotogalerie

Odpustková listina papeže Řehoře XI. Avignon, 10. 6. 1371, na výstavě Husitské unikáty ze sbírek NM Odpustková listina papeže Řehoře XI. Avignon, 10. 6. 1371, na výstavě Husitské unikáty ze sbírek NM	Vernisáž výstavy Husovské unikáty, 3. 6. 2015 Vernisáž výstavy Husovské unikáty, 3. 6. 2015	Představení Jenského kodexu Tisková konference výstavy Husovské unikáty ze sbírek NM Představení Jenského kodexu Tisková konference výstavy Husovské unikáty ze sbírek NM