Muzejní komplex Národního muzea

Expozice

Sál minerálů 

Expozice s názvem Sál minerálů byla návštěvníkům zpřístupněna 10. června 2020. Představuje více než 4 000 exponátů mineralogické sbírky. Ty nejzajímavější a nejkrásnější minerály jsou vystaveny v původních tzv. Schulzových vitrínách, které získaly svůj název po architektovi Historické budovy Národního muzea Josefu Schulzovi. V expozici je možné spatřit například několik podob zlata, stříbra, diamantů nebo grafitů v ryzí formě. 

Výstavy

Tajný život sbírek: Mongolsko a buddhismus

Sluneční králové

31. 8. 2020 – 6. 6. 2021
Výstava je výjimečným mezinárodním projektem, který dokumentuje největší archeologické objevy českých egyptologů spjaté s výzkumem egyptského Abúsíru, starověkého královského pohřebiště sousedícího na severu s Gízou a na jihu se Sakkárou.

Návštěvníkům byly představeny bohaté zápůjčky ze světových muzeí – z Egyptského muzea v Káhiře, z Velkého egyptského muzea v Gíze, z muzeí v Berlíně, Lipsku, Hannoveru, Heidelbergu, Hildesheimu a Frankfurtu nad Mohanem. K vidění byly rovněž předměty, které Národní muzeum získalo jako československý podíl na nálezech učiněných expedicí Univerzity Karlovy v Abúsíru.

Slavní čeští skladatelé

V roce 2020 se České muzeum hudby, především jeho pracoviště Muzeum Bedřicha Smetany a Muzeum Antonína Dvořáka, podílelo na vzniku výstavy Slavní čeští skladatelé v Historické budově Národního muzea. Výstava je věnovaná čtveřici skladatelských osobností české hudby 19. a 20. století – Bedřichu Smetanovi, Antonínu Dvořákovi, Leoši Janáčkovi a Bohuslavu Martinů. Na výstavě pracoval autorský tým složený z předních českých badatelů v oblasti výzkumu díla a života jednotlivých osobností. Předností výstavy je moderní grafické a prostorové zpracování, které kromě edukativního charakteru přináší návštěvníkovi také umělecký a poslechový zážitek. Výrazným interaktivním prvkem je poslechová místnost se světelnou instalací, která návštěvníka čeká hned po vstupu do prostor výstavy a postupně mu představí úryvky ze čtyř vybraných kompozic dokreslené světelnými efekty. Biografická část je v následujících místnostech zpracována formou obrazové novely umístěné na výstavních panelech. Z vnitřní strany paneláže mohou návštěvníci vstoupit do tvarovaných meandrů a poslechnout si ukázky vybraných děl. Na samém konci meandrů jsou vystaveny originály partitur děl znějících v první místnosti. Ve výstavě nechybí ani trojrozměrné předměty z pozůstalostí skladatelů, které dokreslují jejich životní příběhy, a originální kostýmy z různých inscenací vybraných oper. Závěrečná část věnovaná operní tvorbě je doplněná o videoprojekci.  

Pro návštěvníky výstavy, ale také pro další zájemce o životní osudy těchto skladatelských osobností napsal autorský tým rozsáhlou publikaci Slavní čeští skladatelé, sloužící také jako katalog k výstavě. Kniha publikovaná v češtině v roce 2020 je běžně dostupná v síti knihkupectví, v anglickém jazyce bude publikována v roce 2021. 

Předstupněm realizace výstavy byla její virtuální podoba, resp. představení čtyř skladatelských osobností a přiblížení jejich osudů formou komentáře doprovázeného hudbou a sbírkovými předměty. Plánované otevření výstavy veřejnosti bylo z důvodu protiepidemických nařízení o měsíc posunuto, poprvé tak uvítala návštěvníky 3. 12. 2020.  

V rámci projektu výstavy Slavní čeští skladatelé vznikla putovní verze výstavy pro Česká centra, která bude realizována v roce 2021. Její součástí jsou životopisné medailony přístupné také online. 

České muzeum hudby se dále podílelo na přípravě podkladů a tvorbě námětů pro online propagaci výstavy prostřednictvím webu a sociálních sítí, která bude realizována v roce 2021. 

Poklady numismatických sbírek

1620. Cesta na Horu

12. 11. 2020 – 6. 4. 2021

Na výstavě byly prezentovány ukázky jednoho z nejstarších způsobů, jakým lidstvo uchovávalo informace: hliněných tabulek, na kterých jsou klínovým písmem zaznamenány informace obchodního i soukromého charakteru ze začátku druhého tisíciletí př. n. l. Vystavované tabulky pocházely z unikátního pražského souboru tabulek, shromážděného význačným českým vědcem prof. Bedřichem Hrozným, rozluštitelem chetitštiny.

Jejich historická hodnota je nevyčíslitelná; je proto třeba neustále hledat a nalézat způsoby, jak tuto významnou součást kulturního dědictví co nejlépe chránit tak, aby ji bylo možné předat dalším generacím v dobrém stavu. Důležitým prvkem výstavy byla proto i prezentace způsobu získávání digitalizovaných textových i obrazových informací, zaznamenaných na těchto písemných památkách, což umožní široké využití těchto informací pro studijní, badatelské i výstavní účely při současné minimalizaci rizika poškození tabulek. Vystavované klínopisné tabulky byly doplněny i o hliněné předměty denní potřeby, ilustrující život společnosti v době před čtyřmi tisíci let.

Výstava proběhla v rámci projektu NAKI DG 16-22, na kterém spolupracovaly tři instituce (Národní muzeum, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd České republiky).   

České národní povstání

24. 5. 2020 – 28. 9. 2020

Výstava na ochozu Panteonu Historické budovy připomněla 75. výročí ukončení 2. světové války. Zaměřila se na klíčové události v Praze a v českých zemích od prvního do devátého května 1945. Den za dnem zachycovala důležité události tohoto období. Důraz byl kladený na klíčové momenty pražského povstání. Výstava byla založena na archivních fotografiích uložených v Národním muzeu a unikátních předmětech spojených s koncem druhé světové války.

Symboly

15. 6. – 28. 9. 2020

Výstava Symboly vznikla u příležitosti výročí 100 let od vydání ústavy a schválení státních symbolů v období 1. ČSR. Zaměřila se na šest státních symbolů, které jsou ústavou definovány i dnes, a věnovala se jejich historickému vývoji. Ze státní symboliky vycházelo i architektonické řešení výstavy – vycházelo z přesně daného postupu, jak složit státní vlajku.

Vystaveno bylo na sto unikátních předmětů, přičemž některé z nich ukazovaly, jak státní symbolika proniká do každodenního života obyvatel státu. Část z nich patří mezi unikátní sbírkové předměty, jako například nejvyšší vyznamenání ČR – Řád Bílého lva nebo závěs z prezidentské lóže v Národním divadle, který byl používán při návštěvách císaře Františka Josefa I., Tomáše Garrigua Masaryka, Edvarda Beneše a Emila Háchy. Nechyběl ani autograf písně Kde domov můj z roku 1834 nebo gobelín se státním znakem, který byl užíván v době 1. republiky jako výzdoba stěn Senátu v Praze na Malé Straně.

Lvem mě nazývají

27. 10. 2020 – 31. 1. 2021

Výstava Lvem mě nazývají se věnovala vývoji nejstaršího českého státního symbolu, který je s českými dějinami spojen už od poloviny 13. století. Vznikla ve spolupráci Národního muzea, Kanceláře prezidenta republiky, Vojenského historického ústavu Praha a Správy Pražského hradu.

Výstava ukázala vývoj podoby českého lva od nejstaršího známého vyobrazení na kachli z hradu Zvíkov až po současný Řád Bílého lva. Podobně jako výstava Symboly se tato výstava stala připomenutím stého výročí od uzákonění československých státních symbolů v roce 1920.

Poklady světové filatelie

16. 12. 2020 – 8. 1. 2021

Výstava pořádaná Národním muzeem a Prestige Philately Club Prague představila unikátní filatelistickou kolekci. V roce 2020 se jednalo o jedinou filatelistickou výstavu na světě. Byly vystaveny rarity od soukromých sběratelů z celého světa. Mezi nejvýznamnější vystavené známky patřil červený mauritius z roku 1847, tzv. rumělkový merkur anebo unikátní přetisky Pošta Československá 1919. Výstava atraktivní formou ukázala filatelii jako nadčasový kulturní fenomén a důležitou součást součást světového kulturního dědictví.

Korona v muzeu!

Osudy výstavy byly spletité stejně jako události minulého roku. Nejdříve vznikla na jaře virtuální výstava na webu digitální knihovny kramářských tisků spalicek.net. Po ní byli tvůrci požádáni o vytvoření fyzické formy výstavy. Tu se nakonec podařilo realizovat v prostorách Historické budovy Národního muzea. Otevřena zůstala ovšem pouze několik dní, než se projevila nová vládní opatření proti šíření koronaviru. Proto nakonec vznikla druhá varianta virtuální výstavy přístupná na stránkách Národního muzea. Po opětovném otevření muzeí má být fyzická výstava otevřena do června 2021.

Výstava určená především pro dospělého diváka představuje zpola zapomenutou křesťanskou mučednici sv. Koronu, znovuobjevenou po vypuknutí epidemie covid-19. Ukazuje také, jak se naši předkové vyrovnávali s podobnými situacemi v době před vynálezem očkování a antibiotik, na které dnes tak spoléháme. Vedle předmětů ke kultu sv. Korony převážně z lidového prostředí mají návštěvníci možnost spatřit různé typy amuletů, které měly chránit před nákazou, prohlédnout si preparáty tkání poznamenaných nakažlivými nemocemi a seznámit se s dobovými lékařskými a léčitelskými postupy.

Milan Rastislav Štefánik. Generál osvoboditel

100 let OSA

Výstava nabídla zajímavosti z hudebního světa, unikátní historické artefakty z archivu OSA i Národního muzea. Národní muzeum poskytlo ze svých sbírek celou řadu předmětů, které dokumentují vývoj techniky, jež umožňovala reprodukovat hudbu a mluvené slovo v uplynulých sto letech. Návštěvníci se dozvěděli, jak OSA funguje, kdo je uživatel práv anebo co jsou autorské odměny. Výstava obsahovala celou řadu interaktivních prvků.

Rytíři nebes

Držíme spolu