Rok 2020 byl pro Národní muzeum mimořádně náročný ve všech aspektech a ovlivnil i oblast vědecké a výzkumné činnosti. Nejistý vývoj situace a zejména střídající se opatření spojená s pandemií byla zátěžovou zkouškou jak ve veřejném, tak i vnitřním chodu instituce. Kromě návštěvního provozu výstav a expozic byl na několik měsíců uzavřen badatelský a knihovní servis nejen pro laickou a odbornou veřejnost, ale i pro samotné zaměstnance Národního muzea. Podobná situace samozřejmě nebyla jen v Národním muzeu, ale i v ostatních paměťových institucích v ČR i zahraničí. Zejména v průběhu jarní a následně podzimní vlny pandemie byl výrazně omezen provoz na samotných pracovištích, která byla buď zcela nepřístupná, nebo v rámci možností fungovala na směnné provozy v kombinaci s prací z domova (home office). Vzhledem k zhoršující se situaci i v zahraničí byly v souladu s vládními opatřeními po dobu několika měsíců zakázány zahraniční i tuzemské cesty a v mezidobí rozvolnění, kdy byly povolené, blokovala jejich realizaci opatření jiných států. Samotná opatření pak měla dopad i na omezení využití služeb či zpožděné dodávky materiálu a vybavení. Celková množina těchto aspektů měla negativní dopad na všechny výzkumné oblasti. Zavření či omezený přístup do knihoven, archivů, badatelen, sbírek jak v ČR, tak zahraničí značně komplikovaly rešeršní práce, přístup k srovnávacímu materiálu, spolupráci na odborných pracovištích. Řada zdrojů stále není zdigitalizována a vyžaduje fyzický kontakt a zpracování. Omezení cestování mělo pak kromě zmíněného výzkumu značný dopad na terénní výzkum, zejména pokud jej lze realizovat jen v určitém sezonním období. Proto se bylo nutné adaptovat na zpracování dat a poznatků získaných z předchozího výzkumu, zaměřit se na sbírky Národního muzea, zahraniční výpůjčky a digitální zdroje. Většina mezinárodních konferencí byla zrušena, přeložena do dalších let, či se s omezením konala v online prostředí. Situace má samozřejmě aktuální dopad nejen v tomto roce, ale bude mít vliv také v letech následujících, i v případě pozitivního vývoje řešení pandemie.  

Přesto probíhala v roce 2020 vědecká a výzkumná činnost Národního muzea v rámci přírodovědných i společensko-vědních oborů ve všech 26 výzkumných oblastech, 100 dílčích cílech a bylo řešeno 75 konkrétních kontrolovatelných cílů dle koncepce Institucionální podpory dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace (IP DKRVO). Paralelně řešilo Národní muzeum v roce 2020 celkem 36 projektů různých dotačních programů a zaměření. Výsledkem je téměř 290 uplatněných výsledků, které byly hlášeny do Rejstříku informací o výsledcích (RIV). Mezi výsledky bylo 99 článků publikovaných v prestižních impaktovaných periodikách a 21 odborných knih. V rámci výsledků aplikovaného výzkumu byly publikovány 3 specializované veřejné databáze, 3 certifikované metodiky a jeden funkční vzorek. Z uplatněných výsledků je nutno zmínit minimálně jeden impaktovaný článek v prestižním časopise Science, který přinesl převratné výsledky o počátku evoluce čelistních zubů. I tak je pokles počtu výsledků, vinou výše zmíněných omezení, oproti předchozím rokům patrný. Výsledky byly pracovníky Národního muzea dle možností prezentovány na 28 domácích a zahraničních konferencích, seminářích a workshopech, přičemž výrazná část se odehrávala v online prostředí a řada zejména mezinárodních konferencí byla přesunuta na následující roky.  

V omezené míře se v období před pandemií a v mezidobí podařilo realizovat terénní výzkum jak v rámci regionálního zaměření na území ČR, tak na významných přírodovědných i archeologických či etnologických lokalitách v zahraničí. V omezené míře tak mohl pokračovat výzkum v Súdánu, bohužel byl opatřeními zpožděn výzkum v Sýrii či Alžíru. Nově uzavřené spolupráce například rozšířily možnost archeologického výzkumu v Jambolském regionu v Bulharsku či etnologický výzkum českých kořenů na Ukrajině. V rámci hodnocení výzkumných organizací vycházejících z průběžné zprávy naplňování IP DKRVO za rok 2020 získalo Národní muzeum ocenění nejlepším stupněm A. V roce 2020 byla taktéž připravena nová Koncepce rozvoje a podpory výzkumu a vývoje v Národním muzeu 2021–2023, která vychází z bilance a navazuje na koncepci 2016–2020. Koncepce byla oficiálně schválena Vědeckou radou Národního muzea na jejím posledním zasedání a následně generálním ředitelem Národního muzea. Členům Vědecké rady Národního muzea v roce 2020 skončil tříletý mandát a v roce 2021 již bude zasedat v novém složení. 

Popularizace vědy a výzkumu Národního muzea probíhala v rámci možností s ohledem na opatření spojená s pandemií formou expozic, výstav, lektorských a doprovodných programů. V roce 2020 bylo v prostorách Národního muzea realizováno celkem 22 výstavních projektů, jejichž propagace probíhala formou plakátů, billboardů, letáků, venkovních reklam, spotů v televizi, v rádiu, inzercí, a také na webových stránkách a sociálních sítích. Doprovodné programy a akce bylo nutné adaptovat na aktuální situaci, i přes to bylo pro návštěvníky připraveno 6 workshopů, 28 exkurzí, 28 popularizačních přednášek. S ohledem na opatření byly upraveny i již tradiční akce jako například mezinárodní projekt City Nature Challenge, u kterého bylo nutné omezit fyzickou kampaň, a naopak byl zacílen hlavně na virtuální prostředí. Zcela novým prvkem byla příprava 17 virtuálních výstav na platformě INDIHU, které většinou reflektovaly již uskutečněné výstavy, či výstavy probíhající, ale bez přístupu veřejnosti. Tím se výrazným způsobem rozšířila nabídka, která byla doposud pouze na platformách eSbírky či Google Arts and Culture. V rámci virtuálních výstav vznikly i nové projekty například dokumentující historii kostry plejtváka myšoka. Tato výstava se v rámci kampaně Google Arts and Culture k Mezinárodnímu dni muzeí dostala mezi deset nejlepších výstav na světě.

Zaměstnanci Národního muzea byli činní i z hlediska popularizačních publikačních aktivit. V roce 2020 bylo vydáno mimo jiné 5 katalogů a 7 brožur k výstavám, 134 popularizačních článků (tištěná i online verze), navíc lze zmínit dalších 29 mediálních výstupů v rozhlase a televizi. V roce 2020 byly vytvořeny a spuštěny nové webové stránky pro periodické a neperiodické publikace Národního muzea (www.publikace.nm.cz), které tak nabízejí kompletní ediční činnost Národního muzea jak v oblasti odborných publikací, tak popularizační literatury. 

Ze zmíněných 36 projektů různých dotačních programů bylo v Národním muzeu v roce 2020 řešeno 10 projektů základního výzkumu Grantové agentury České republiky (GA ČR) a 8 projektů aplikovaného výzkumu NAKI. Získány byly 2 nové projekty GA ČR a 2 nové projekty NAKI II s počátkem řešení v roce 2020. Dále byl zakončen dvouletý cyklus interních grantů (2019–2020) podporujících mladé vědecké pracovníky do 35 let. Celkem byly řešeny 4 interní vědecké projekty a 2 projekty mezioborové. V průběhu roku byla otevřena nová výzva k podávání žádostí interních grantů Národního muzea na roky 2021–2022 v rámci které bylo vybráno 8 interních vědeckých projektů a 2 projekty mezioborové s počátkem řešení od roku 2021. 

Projektová a odborná činnost probíhají i mimo odborné složky Národního muzea. Příkladem jsou dva projekty aplikovaného výzkumu NAKI řešené v roce 2020 v rámci Odboru pro centrální sbírkotvornou a výstavní činnost a jeden nový projekt v rámci Odboru digitalizace a informačních systémů. Tyto odbory se také podílí na řešení výzkumných cílů v rámci institucionální podpory.