Péče o knihovní fondy Národního muzea
Centrálním knihovnickým pracovištěm Národního muzea je Knihovna Národního muzea, která zajišťuje akvizici a základní zpracování knih pro všechny odbory Národního muzea a jejich oborové knihovny. Jistou samostatnost v akvizici i správě mají v rámci Národního muzea Knihovna hudebněhistorického oddělení Českého muzea hudby a Knihovna Náprstkova muzea, které byly historicky budovány jako samostatné – v Českém muzeu hudby jde o tzv. sbírkové knihovny. Hlavním legislativním rámcem, v němž Knihovna Národního muzea pracuje, je Zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb č. 257/2001 Sb. To přináší závazky především pro oddělení základní knihovny, oddělení časopisů, oddělení mezinárodní výměny a oddělení služeb. V nesbírkovém legislativním rámci (fondy mimo Centrální evidenci sbírek) pracuje se svými fondy (kulturními památkami) také oddělení zámeckých knihoven. Činnost Knihovny Národního muzea v oblasti práce se sbírkou (CES) je popsána v kapitole Činnost Knihovny Národního muzea. Hlavním evidenčním systémem pro knihovní fondy v Národním muzeu je knihovní systém Verbis. Základní strategický směr jeho rozvoje je šíření uživatelských licencí také mimo Knihovnu Národního muzea do těch oddělení odborných složek Národního muzea, v nichž jsou předpoklady k jejich efektivnímu užívání (systemizovaná pracovní síla s odbornou knihovnickou průpravou). Významným pokrokem je vytvoření souborného katalogu knihovních fondů v Národním muzeu, jehož prostřednictvím probíhá souběžné vyhledávání z dílčích katalogů jednotlivých databází. Místa působení Knihovny Národního muzea jsou v Nové budově Národního muzea, Historické budově Národního muzea, Místodržitelském letohrádku v Praze 7 a terezínském depozitáři. Speciální operační radius má oddělení zámeckých knihoven, které pečuje o správu fondů hradních a zámeckých knihoven v České republice.
Stěhování fondů Knihovny Národního muzea
Nejvýznamnější událostí dotýkající se a bezprostředně ovlivňující Knihovnu Národního muzea byly přesuny knihovních fondů související s dokončením rekonstrukce knihovních depozitářů v Historické budově Národního muzea a s uvedením do provozu jak jejich elektronického bezpečnostního a protipožárního systému, tak vzduchotechniky udržující stabilní klima. Především v tomto směru se situace v depozitářích výrazně zlepšila, byť došlo v některých případech změnou depozitárních prostor nutně k porušení původního systému uložení, který ovlivňoval signaturní řád fondů. Stěhování nesbírkových knihovních fondů bylo zahájeno v měsíci červnu (10. 6. 2020) a skončilo na konci měsíce srpna. Knihy se přesouvaly z prozatímního depozitáře ve zbraslavském zámku do pražských a terezínských prostor. Nejdříve byly odstěhovány objemné knihovní skříně z původního Sálu starých tisků v Historické budově Národního muzea, který se v rámci rekonstrukce muzea změnil ve výstavní prostor, do depozitářů KNM 2 v Historické budově Národního muzea. Od 11. 6. až do 28. 8. probíhalo vlastní stěhování knih (celkem 11 730 běžných metrů) na speciálně přizpůsobených vozících. Převážná většina směřovala do hlavního depozitáře v Historické budově Národního muzea, zbývající část do nového depozitáře, v němž byla původně uložena Parlamentní knihovna v Nové budově Národního muzea. Tzv. drobné tisky se přemisťovaly v plastových přepravkách (434 ks). Informace o stěhování sbírkových fondů Knihovny Národního muzea podává kapitola Sbírkotvorná činnost Knihovny Národního muzea.
Akvizice
V oblasti soudobé literatury Knihovna Národního muzea pokračovala v soustavném doplňování knihovního fondu dle sběrného programu s důrazem na knihovnictví a knihovědu, literární vědu, historii a pomocné vědy historické, dějiny věd, dějiny novinářství, regionální literaturu, muzeologii a přírodní vědy. Akvizice domácí produkce probíhala především formou tzv. placeného povinného výtisku (PPV – dotace MK ČR 750 tisíc Kč) (oddělení základní knihovny), zahraniční odborná literatura byla získávána především výměnou a nákupem z rozpočtu Národního muzea (odd. výměny). Dalším zdrojem byl nákup z grantů a dary – zejména jednotlivé knižní dary od osob a vydavatelů.
Oddělení časopisů s právem povinného výtisku periodik zaznamenalo přírůstek 5 012 jednotek (svazek jako evidenční jednotka obsahuje více čísel titulu) od 4 903 titulů. Z toho 109 svazků (25 titulů) bylo zaevidováno ze starých a dosud nezapsaných fondů.
V podrobnějším pohledu je akviziční statistika Knihovny Národního muzea tato: na nákup domácí a zahraniční literatury bylo celkem vydáno 1 700 000 Kč (knihy, periodika): 750 tisíc Kč činila dotace na nákup českých neperiodických publikací (tzv. placený povinný výtisk – získáno 2 398 knih), 950 tisíc Kč z rozpočtu Národního muzea na odborné domácí a zejména zahraniční knihy a periodika (získáno 94 knih a 131 titulů českých periodik a 83 titulů zahraničních periodik). Dále byl zaplacen a zajištěn přístup do 8 licencovaných databází v rámci konsorcia CzechELib: významným úspěchem bylo dosažení vzdáleného přístupu pro celé NM – na základě institucionálního přihlášení.
Mezinárodní výměna tištěných publikací, i přes pokračující obecný trend ve vydávání odborné literatury - tj. pokles počtu periodik vydávaných v tištěné podobě v důsledku jejich přechodu na elektronický formát (buď jako placený přístup nebo stále častěji jako Open Access), přispěla k akvizici takto: výměnou dochází na 300 titulů periodik a na 1300 titulů knižních kontinuací. Podrobně viz tabulka kap. Věda a výzkum / Výměna publikací.
Publikace Národního muzea – zejména periodické – slouží mimo jiné k výměně za odborné muzejní a akademické publikace zahraničních institucí. Výměna publikací je stále nezastupitelným akvizičním zdrojem vědecké a odborné literatury a zároveň představuje významný způsob distribuce odborné literatury vydávané Národním muzeem – šíří ji do celého světa. V posledních letech se zvyšuje i počet domácích výměn.
Ochrana knihovních fondů
Jednotlivá oddělení Knihovny Národního muzea mají své specifické přístupy ke správě svých fondů podle druhu materiálu a evidence. Oddělení rukopisů a starých tisků, oddělení knižní kultury a částečně oddělení základní knihovny a oddělení časopisů spravují fondy v režimu sbírky (CES), o tom v kapitole Činnost Knihovny Národního muzea. Konzervační a restaurátorská dílna Knihovny Národního muzea v roce 2020 sloužila především k práci s fondem sbírkovým a přípravě knih pro potřeby krátkodobých výstav i nových expozic.
Objem preventivní ochrany knihovního fondu oddělení časopisů je dán velikostí přírůstku povinného výtisku, který je vzhledem k jeho charakteru (nesvázaná jednotlivá čísla periodik) nutno dále vybavit pro trvalé uložení. Celkem bylo odborně svázáno externí firmou 276 svazků periodik. Ochrannými obaly bylo opatřeno 3 171 svazků nově nabytých novin a časopisů. Již v předchozích letech započalo přemisťování fondu závodních, vesnických a okresních novin ze zrušeného depozitáře Radonice do speciálních šuplíkových nekyselých krabic. Takto zpracováno bylo 2 509 ročníků od 458 titulů, které byly uloženy do 294 nekyselých krabic.
Oddělení základní knihovny pokračovalo v průběžné mechanické očistě svého knihovního fondu, která je prováděna souběžně s inventarizací a vlastními silami.
Systematická péče o knihovní fond probíhá také v rámci knihoven Náprstkova muzea a Českého muzea hudby, knihy jsou čištěny, drobné opravy jsou prováděny ve vlastní restaurátorské dílně.
Odborná správa, evidence a dokumentace knihovních fondů
Oddělení základní knihovny (KNM 1) ve spolupráci s oddělením mezinárodní výměny (KNM 7) pokračovalo ve zpracování přírůstků v automatizovaném knihovnickém systému Verbis.
Z důvodu protiepidemických opatření pracovali katalogizátoři z KNM 1 v rámci projektu VISK 5 převážně v domácích podmínkách a plánovaný počet 8 480 záznamů přepsaných externími pracovníky navýšili ještě o dalších 4 568 záznamů.
Katalogizace byla ukončena u 16 669 záznamů, do Souborného katalogu ČR bylo zasláno celkem 15 674 záznamů, přijato bylo 15 290 záznamů (z toho 7 000 záznamů se týkalo retrokonverze).
Oddělení časopisů zkatalogizovalo 6 086 svazků od 2 085 titulů, z toho bylo 215 svazků/32 titulů staré zásoby, zbytek povinný výtisk. Z lístkového katalogu bylo v oddělení časopisů převedeno do elektronického katalogu 4 061 svazků/85 titulů. Oddělení zámeckých knihoven vytvořilo celkem 730 katalogizačních záznamů knih z těchto zámeckých knihoven: Lipník nad Bečvou (541 bibliografických jednotek), Jaroslavice (137 bibliografických jednotek, 240 sv.), Strážnice (52 bibliografických jednotek, 423 sv.).
Oddělení zámeckých knihoven zajistilo konverzi lokálních katalogů do elektronické podoby u těchto knihovních celků: Budíškovice (1262 sv.), Hustopeče (444 sv.), Choustník (821 sv.), Chudobín (3 458 sv.), Jemniště (1 452 sv.), Jílové (1 914 sv.), Kopaniny (531 sv.), Kopidlno (3 452 sv.), Kostelní Bříza (754 sv.). Krasonice (225 sv.), Lešnice (1 045 sv.), Liteň (1 171 sv.), Litenčice (2 840 sv.), Miličeves (550 sv.), Molitorov (2 131 sv.), Nedražice (584 sv.), Olešovice (534 sv.), Pavlínin Dvůr (877 sv.), Potštát (1 011 sv.), Starý Rybník (2 252 sv.), Žádlovice (944 sv.) (celkem: 27 268 bibliografických jednotek).
Knihovní inventarizace a revize probíhaly podle kvót stanovených Knihovním zákonem.
Přípravy a stěhování samotné se staly v tomto roce přirozeně prioritními činnostmi oddělení. Proto několik měsíců nebylo možné vykonávat ostatní práce. Do plánu navíc významně zasáhla epidemiologická situace. Nařízená práce mimo pracoviště nedovolila pracovat v depozitářích na inventarizaci knihovního fondu. Oproti kvótě, která pro r. 2020 činila 88 220 sv., bylo do konce roku zrevidováno pouhých 29 227 sv., tzn. 33 %.
Oddělení zámeckých knihoven provádělo plánované revize (celkem 43 586 svazků) v následujících zámeckých knihovnách: Červený Hrádek u Jirkova (4 421 sv.), Komorní Hrádek (139 sv.), Brandýs nad Labem (3 824 sv.), Zruč nad Sázavou (809 sv.), Šternberk (597 sv.), Třebíč (744 sv.), Sádek (318 sv.), Liteň (2 806 sv.), Nový Falkenburg (68 sv.), Vidim (75 sv.), Přestavlky (57 sv.), Košetice (281 sv.), Ustrašice (612 sv.), Strážnice (14 536 sv.), Plaveč (1 513 sv.), Moravské Budějovice (2 583 sv.), část fondu (spolu se stěhováním) Bludov (620 sv.), část fondu Kopidlno (1 700 sv.) (spolu s reinstalací), část fondu Kostelní Bříza (pokračování revize 1 000 sv.), namátková revize Čechy pod Kosířem a Jaroslavice.
Přehled projektů VISK 2020
Knihovna Národního muzea
VISK 5
Retrospektivní konverze Generálního jmenného katalogu Národního muzea – část česká, 13. etapa, 207 670,- Kč
VISK 6
Digitalizace vzácných rukopisů Knihovny Národního muzea, 265 000,- Kč
VISK 7
Reformátování periodik Národního muzea – Rudé právo a České slovo (pražské vydání), 249 079,23 Kč
Náprstkovo muzeum
VISK 5
Retrospektivní katalogizace lístkového katalogu Knihovny Náprstkova muzea, 72 000,- Kč
VISK 7
Reformátování krajanských periodik – Knihovna Náprstkova muzea, 296 717,23 Kč
České muzeum hudby
VISK 5
Retrospektivní konverze katalogů hudebněhistorického oddělení Národního muzea – Českého muzea hudby, 15. etapa / Úplná retrospektivní konverze katalogu hudebnin II, 11. část, 118 000,- Kč
Rekatalogizace šelakových gramofonových desek z fondu Národního muzea – Českého muzea hudby, 5. etapa, 84 000,- Kč
Odbor digitalizace a informačních systémů
VISK 7
Komplexní ochrana a digitalizace sbírky zvukových nosičů z pozůstalosti R. A. Dvorského – 1. etapa, 200 000,- Kč
Badatelský servis
Evidence badatelů, jimž jsou zpřístupňovány fondy a sbírky knihoven Národního muzea, se provádí ve dvou skupinách: podle servisu materiálu ve sbírkové evidenci (obsahuje výkaz v kapitole Péče o sbírkové fondy) a podle servisu materiálu v knihovní evidenci. Fondy byly zpřístupňovány ve studovně v Nové budově Národního muzea, v Terezíně, na Zbraslavi, v Místodržitelském letohrádku v pražské Stromovce, v Českém muzeu hudby a v Náprstkově muzeu. Tabulka poskytuje přehled o servisu v oddělení časopisů (KNM 3), oddělení zámeckých knihoven (KNM 4), oddělení služeb (KNM 6), které vedle sbírkového materiálu zajišťuje servis knihovního fondu oddělení základní knihovny, Knihovny hudebně historického oddělení Českého muzea hudby (ČMH) a Knihovny Náprstkova muzea (NpM).
Oddělení služeb Knihovny Národního muzea zajišťovalo v uplynulém roce 2020 výpůjční služby, reproslužby a digitalizaci, bibliograficko-informační činnost, správu ISBN a rozesílání povinného výtisku. Současně se jeho zaměstnancům podařilo v roce 2020 nechat zrestaurovat externí firmou 146 svazků z příruční knihovny studovny v Historické budově.