Péče o archiválie Národního muzea
Webový portál Vademecum, na kterém Národní muzeum prezentuje archivní fondy a sbírky, zpřístupňuje 207 999 záznamů a 87 754 digitálních objektů. V roce 2020 jej využilo 885 uživatelů, kteří vykonali 1800 návštěv (celkový počet zobrazení stránek byl 51 429).
Archiv Národního muzea
Získal darem nové osobní fondy Helena Běličová a Jiřina Vacková a dodatky k fondům Hana Bořkovcová, Menclovi, Alois Rašín a Obrazový archiv etnografie; probíhaly pravidelné skartace úředních spisů Národního muzea. Nevznikl žádný nový inventář, ale v rámci home office jich bylo 10 přepsáno nebo zkopírováno do databáze Bach. Studenti VOŠ a SPŠG zrestaurovali 24 dokumentů z fondu J. L. Píč, 1 dopis (1621) z Genealogické sbírky H a 3 patenty; dále byly konzervovány exponáty na výstavy (Adéla Skoupá, DiS.). Z důvodu epidemie covid-19 jsme nemohli využívat práci dobrovolníků, pouze Michaela Řehořová naskenovala další část Sbírky znaků české šlechty (150 skenů). V rámci DKRVO Barbora Panušková digitalizovala část diapozitivů z fondu Menclovi (576 ks). Z prostředků nově zahájeného projektu NAKI, VISKALIA – Virtuální skansen lidové architektury, digitalizovala Libuše Bechná část dokumentů z Obrazového archivu etnografie (7 500 ks). Pokračovala také konzervace a digitalizace negativů v rámci projektu IROP (14 578 ks) z fondů Obrazový archiv etnografie, ÚLUV a Tetřev.
Ukázka z přírůstku do fondu Alois Rašín – fotografie dětí s domácí učitelkou a chůvou
Ukázka z přírůstku do fondu Alois Rašín – fotografie mladšího syna Miroslava a fotografie dcery Ludmily
Křestní list archeologa Josefa Ladislava Píče (*1847) – stav před restaurováním a po něm
Československé dokumentační středisko
Získalo darem ve čtyřech přírůstcích nový fond Jazzová sekce 1971–1988 – Jiří Exner, Roman Hruška, Vlastimil Krčmář a Tomáš Křivánek. V rámci spolupráce s ČSDS, o. p. s. a jeho grantu OR2017-39549 inventarizovaly Mgr. Jitka Hanáková a Klára Rothová Dokumentační sbírku 1989 (5 kart., 492 inv. č.). Mgr. Jitka Hanáková zrevidovala další část fondu RFE – Politické bloky (pořad Události a názory), 1976–1982 (2555 ev. jednotek), jehož digitalizace pokračovala ve spolupráci s ÚSTR (28843 skenů). Klára Rothová dokončila digitalizaci části fondu RFE – Background Reports, 1970–1974 a 1984–1989 (1683 skenů).
Jedna z mnoha fotografií z nově získaného fondu Jazzová sekce 1971–1988, 2. jazzrocková dílna v rámci
3. Pražských jazzových dnů v pražské Lucerně – Energit kytaristy Luboše Andršta, 12. 10. 1975
Fotografie z nově získaného fondu Jazzová sekce 1971–1988, 2. jazzrocková dílna v rámci
3. Pražských jazzových dnů v pražské Lucerně – Bohemia pianisty a zpěváka Leška Semelky, 12. 10. 1975
Archiv Muzea dělnického hnutí
Sbírka Muzea dělnického hnutí je zpracovávána v rámci projektu NAKI II DG18P02OVV045 – Muzeum dělnického hnutí v 21. století. Prezentace práce s muzejní sbírkou doby státního socialismu a způsoby užití jejího materiálu k potřebám odborné a široké veřejnosti. Správce sbírky, PhDr. David Majtenyi, zhotovil podrobný kartonový soupis fondu Registratura Muzea Klementa Gottwalda, zinventarizoval cca 3 kartony Chronologické sbírky a zdigitalizoval cca 200 fotografií a 300 dokumentů. Mgr. Markéta Kabůrková, Th.D. soustavně pracuje na inventarizaci sbírky Klement Gottwald – kult osobnosti, dosud bylo zapsáno 868 inv. č. ze složek Narozeniny 1946–1952, Blahopřání ke zvolení prezidentem, Různé zdravice a Čestná občanství. Ve spolupráci s ÚSTR Mgr. Markéta Kabůrková, Th.D., Mgr. Libor Jůn, Ph.D. a PhDr. David Majtenyi připravili výstavu ReporTvář Julia Fučíka pojednávající o posledním literárním díle Julia Fučíka – Reportáži, psané na oprátce a fučíkovském mýtu, v němž značnou roli hrála vizuální podoba tohoto komunistického novináře a mučedníka. Původní termín konání výstavy 21. 8. 2020 – 31. 10. 2020 byl z důvodů pandemické situace o tři týdny zkrácen. Vybrané artefakty z fondu byly v rámci přípravy výstavy restaurovány (papírové dokumenty i 3D předměty).
Zdravice Klementu Gottwaldovi u příležitosti zvolení prezidentem ze dne 14. června 1948.
Již titulní ilustrace „Od hoblíku k presidentskému stolci“ naznačuje heroické kurikulum připisované
Klementu Gottwaldovi (který se skutečně učil truhlářskému řemeslu) v rámci kultu osobnosti,
jenž se kolem něj vytvořil. Klement Gottwald – kult osobnosti, ukázka ze zpracovávané dokumentační sbírky.
Plakát k výstavě ReporTvář Julia Fučíka
Karikatura Julia Fučíka z roku 1930. Tušová kresba Adolfa Hoffmeistera ukazuje
meziválečnou ikonografii a úzus vizuálního zobrazování komunistickéhonovináře ještě
předtím, než se stal objektem ritualizovaného uctívání. Fond Julius Fučík a Gusta Fučíková.
Pero, které Julius Fučík dostal během jednoho ze svých pobytů
v SSSR (30. léta 20. století). Fond Julius Fučík a Gusta Fučíková.
Pohled do výstavy ReporTvář Julia Fučíka v Národním památníku na Vítkově. Část věnovaná knižním vydáním
(40 českým a množství cizojazyčných) Reportáže, psané na oprátce.
Závěrečný list Reportáže, psané na oprátce. Autograf Julia Fučíka, 1943.
Poslední Fučíkovo literární dílo bylo údajně známo po celém světě. Faktem je, že Reportáž byla,
a pravděpodobně dosud je, nejpřekládanější českou knihou. Fond Julius Fučík a Gusta Fučíková.
Vyšívaný kapesník se zvířecím motivem, dar mongolských dětí Gustě Fučíkové,
vdově po komunistickém hrdinovi. Fond Julius Fučík a Gusta Fučíková.
Archiv tělesné výchovy a sportu
Archív získal darem nový osobní fond volejbalistky Hany Moravcové a dodatky k osobním fondům Rudolf Dušek a Evžen Rošický. Mgr. Lucie Swierczeková zpracovala osobní fondy Áji Vrzáňové (1 karton), manželů Veselých (4 kartony), Ladislava Fürsta (2 kartony), nově zpracovala osobní fond Jiřího Hoyera (14 kartonů), Fridolína Hoyera (2 kartony) a sbírku Bruslení (6 kartonů).
Ukázka z nově inventarizované sbírky Bruslení – brožura prof. Václava Kuchaře z roku 1926
Ukázka z nově inventarizované sbírky Bruslení – propagační brožura berlínské Eis Areny
Ukázka z nově inventarizované sbírky Bruslení – brožura Ing. Viléma Bosáka z roku 1915
Plakát Bruslařského svazu k Mistrovství Evropy v krasobruslení na Štrbském plese v roce 1930
Ladislav Fürst, členská legitimace prvorepublikového předsedy Bruslařského svazu
Libuše Veselá, členská legitimace Bruslařského svazu naší nejlepší krasobruslařky přelomu 20. a 30. let 20. století
Fotografie krasobruslařky Áji Vrzáňové, propagační portrét z doby jejího působení v lední revue
Archiv Náprstkova muzea
V uplynulém roce nezískal žádné nové přírůstky. Pokračovalo zpracovávání fondu V. Náprstka a A. R. Nykla. Byla započata digitalizace archivních pomůcek a pokračovala digitalizace fondů. Digitalizace se týká zejména fondu V. Náprstka a fondu R. Dvořáka, který byl digitalizován celý (celkem 3 kartony). V souvislosti s R. Dvořákem archiv spolupracoval s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy na vydání publikace Ex Oriente lux a přípravě stejnojmenné výstavy v Národní knihovně ČR (kvůli pandemii se v roce 2020 nekonala).
Přípitek u příležitosti zakoupení velryby (NM-NpM, Vojta Náprstek, inv. č. 1, k. 13)
Dopis Georga von der Gabelentze z Lipské univerzity. Rudolf Dvořák byl během svého lipského
pobytu jeho žákem (NM-NpM, Rudolf Dvořák, inv. č. 12, k. 2)
Menu z orientalistického kongresu ve Stockholmu z roku 1889,
kterého se účastnil Rudolf Dvořák (NM-NpM, Rudolf Dvořák, inv. č. 18, k. 2).